Rychle, levně a přesně aneb specifická hmotnost parožní hmoty srnců
Cílem chovu srnčí zvěře je pro každého myslivce vychovat zvěř zdravou konstitučně silnou, vitální a především s vysokou genetickou a trofejovou úrovní.
Jednou za čas však jistě každý myslivec uloví srnce s objemnějším parožím a chtěl by znát jeho přesnou bodovou hodnotu, zvláště pak objem paroží. Málo kdo vlastní „ponorné váhy“ k přesnému měření, a proto se často používá k výpočtu trofejí Volzova metoda o konstantě 0,225. Vynásobením redukované váhy trofeje touto konstantou docílíme přibližnou bodovou hodnotu za hmotnost a objem paroží. Potom připočtením všech vzhledových bodů a bodů za délku lodyh a odečtením případných srážek za vzhled, dosáhneme celkovou přibližnou hodnotu trofeje.
Příklad: celková hmotnost trofeje činí 400 g
odečteme za seříznutí lebky - 90 g
redukovaná váha = 310 g
310g x 0,225 = 69,75 CIC (součet bodů za objem a hmotnost)
body za délku lodyh cca + 11,00 CIC
všechny vzhledové body cca + 15,00 CIC
95,75 CIC = přibližná bodová hodnota trofeje
Výpočet hodnoty trofeje touto metodou je docela přesný, pokud je hmotnost a objem trofeje vizuálně a hmatatelně úměrný celku. V nevýhodě jsou však trofeje, které jsou lehké, ale zato objemné. U těchto případů se může trofej podhodnotit touto metodou až o několik bodů. Za tímto účelem přesného měření jsem nechal sestrojit jednoduchou „samonosnou ponornou váhu“, kterou si šikovný myslivec dokáže vyrobit i sám. Náklady na výrobu stojanu jsou přitom minimální a v rodinném rozpočtu zanedbatelné. Nezbytnou nutností k přesnému hodnocení je však digitální váha pracující s přesností na 1 gram, která se dá v současné době pořídit v rozmezí od 500 do 1 500 Kč.
Všem myslivcům je jistě známo, že právě hmotnost a objem paroží nejvíce ovlivní celkovou bodovou hodnotu trofeje. Výpočet objemu touto metodou je založen na Archimedovém zákoně, kde těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny téhož objemu jako je objem tělesa.
Toto měřící zařízení je velmi jednoduché, lehké, skladné a hlavně přesně pracující s mimořádnou rychlostí. Když uvedu, že zavěšení, zvážení suchého a následně ponořeného paroží do vody s gramovou přesností mě nepřesáhne 30 vteřin, zní to jako „latina“. Ale skutečnost je pravdou. K vlastnímu vážení používám kuchyňskou digitální váhu s přesností na 1 g, kterou položím na přivařenou plošinu na posuvném ramenu. Zapnu digitální váhu ještě bez paroží. Na váhu zavěsím šňůrky s připravenými háčky na jejich koncích a stisknutím příslušného tlačítka vynuluji displej. Na háčky nyní zavěsím lebku s parožím. Na displeji se objeví celková neredukovaná hmotnost trofeje, kterou si ihned zapíši. Nyní lehce a plynule spouštím rameno s váhou dokud se celé parůžky až po růže neponoří do vody. Na displeji se nyní objeví gramová hmotnost trofeje, tentokrát s parožím ponořeným do vody, která je samozřejmě nižší, než předešlá. Opět si hodnotu zapíši. Zvednu rameno, vypnu váhu a mám měření dokončeno. Rozdíl zapsaných hodnot suchého paroží v gramech a posléze ponořeného do vody udává objem paroží v cm3.
Příklad: hmotnost suchého paroží = 400 g
hmotnost ponořeného paroží = 250 g
rozdíl = 150 cm3 = objem paroží v cm3
Výsledky bodování vycházející z hmotnosti a objemu trofeje by měli být i u nezávislého měření jiným hodnotitelem naprosto stejné a nemělo by docházet k významným odchylkám. Nesmíme však opomenout při měření hmotnosti trofeje odečíst 65 - 90 gramů na lebku (úměrně dle seříznutí lebky) a používat správné koeficienty.
Ve druhé části hodnocení trofeje tj. vzhledového hodnocení jako je rozloha, barva, perlení, růže, hroty a vyspělost výsad, pravidelnost a tvar ovlivňují hodnotitele subjektivní názory. V tomto směru hodnocení mohou být výsledky rozdílné, pohybující se často v rozmezí několika bodů.
Mezi mysliveckou veřejností se vedou četné diskuse o odchylkách a především důvodu hmotnostních rozdílností u dvou objemově velice podobných srnčních trofejí. Co tedy způsobuje tyto hmotnostní rozdíly? Především je zásadní a nezbytné hypoteticky rozdělit celou trofej na dvě podstatné její části a to lebku a samotné parůžky. Hmotnostní rozdíly mezi srnčími lebkami každého jedince (myšleno bez paroží) jsou velice individuální a mohou se pohybovat dle mého měření od 90 až do 208 gramů. U nejslabších ročků se může hmotnost lebky pohybovat i pod 90 gramů. Nejnižších hodnot všech věkových tříd převážně pak dosahují lebky srnců první věkové třídy. Vážením srnčních lebek (bez paroží) s gramovou přesností, kraniometricky velice podobných parametrů, převážně druhé a třetí věkové třídy jsem zjistil markantní hmotnostní rozdílnosti. Celkové hmotnosti těchto vizuálně podobných srnčích lebek se mohou pohybovat v hodnotách od 129 g až do 208 g a více, tedy v tomto případě s rozdílností až 79 g. Při přesném bodovém hodnocení mezi touto nejlehčí a naopak nejtěžší lebkou by vznikl bodový rozdíl 7,9 b CIC ve prospěch trofeje s onou hmotnostnější lebkou. Tato hmotnostní rozdílnost srnčních lebek, kraniometricky podobných parametrů je způsobena individuální vyzrálostí, silou pučnic a především celistvé kompaktnosti lebky.
Druhá podstatná část trofeje, tj. srnčí paroží vykazují stejně jako samotná lebka značně hmotností rozdíly. V minulosti provedené analýzy srnčních parůžků prokázaly, že parožní hmota se skládá z 44% ústrojních látek, převážně bílkovin a z 56 % neústrojních látek, z čehož tvoří většinu fosforečnan vápenatý, který je složen z 22 % kyseliny fosforečné a 26 % vápníku. Zbylá procenta tvoří uhličitan hořečnatý, kyselý fosforečnan vápenatý a jiné minerální látky. Dle provedených výzkumů Riecka (Raesfeld r. 1956) elaborující parožní hmotu k zjištění její specifické hmotnosti na 1 cm3 bylo následovně zjištěno, že naměřené hodnoty se pohybovaly od 1,5 do 2,4 gramů s průměrnou hodnotou 1,95 gramů na 1 cm3 parožní hmoty.
Mým cíleným záměrem bylo tyto již jednou naměřené hodnoty přehodnotit s odstupem více jak 50 let a zjistit, zda po dobu evoluce, velkoplošného hospodářství, celkového znečištění ovzduší a zmenšování životního prostoru zvěře budou alespoň částečně shodovat s tenkrát naměřenými hodnotami. Tento experiment jsem pro objektivitu provedl na 138 srnčích shozech různé hmotnostní kategorie, různých délek lodyh a členitostí a různého objemu. Dle tvaru pečetí (vypouklost a vydutost) zastupovaly tyto měřené shozy všechny tři věkové kategorie. Provést přesný výpočet trofeje na lebce je velice zkreslen především nepřesným odhadem gramového odpočtu za úměrné seříznutí lebky, což je stanoveno kritérii 65 - 90 gramů. Pokládám za důležité sdělit, že z celkového počtu vyhodnocovaných shozů bylo šest shozů medailové hodnoty, z nichž jedny párové shozy dosahovaly hodnot zlaté medaile a devět shozů párových různé délky, síly a členitosti lodyh. Nezbytné bylo prvořadě naměřit gramovou hmotnost každého shozu a následně ponornou metodou vypočítat objem parůžku, z čehož je možné posléze vypočítat hmotnost 1 cm3 parožní hmoty. Závěr z měření jsem vyhodnotil následovně. Gramová hmotnost 1 cm3 u všech vyhodnocovaných shozů vykazovala značnou individuální rozdílnost a pohybovala se v rozmezí od l,38 do 2,08 gramů. Zajímavé bylo zjištění, že hodnoty přesahující 2 gramy na 1 cm3 byly naměřeny u všech medailových shozů a pouze třech shozů s menším objemem, tedy celkem u devíti shozů. Hodnot v rozmezí od 1,8 do 2,0 gramů dosahovalo 18 kusů srnčích shozů z celkového počtu 138. Hodnot od 1,60 do 1,80 gramů dosahovala převážná část - 104 shozů a zbytek se pohyboval pod 1,6 gramů na 1 cm3 parožní hmoty, tedy 7 kusů. Zprůměrováním těchto vypočtených hodnot jsem naměřil 1,74 gramů na 1 cm3, tedy značný pokles průměrné hodnoty z let 1956.
Velice impozantních hodnot jsem naměřil u párových shozů, které vykazovaly značné hmotnostní rozdíly na 1 cm3 u pravého a levého parůžku. Nejmarkantnější rozdíl měl hodnotu 1,61g u pravého a 1,82 g u levého parůžku. Tento úkaz nesporně potvrzuje skutečnost, že růst paroží řídí centrální nervová soustava na každé pučnici zcela asynchronně (samostatně). Pouze u jednoho měřeného páru se hodnoty zcela přesně shodovaly. Dalším zajímavým úkazem bylo prokázáno, že nejvyšší hmotnosti na 1 cm3 parožní hmoty dosahovaly parůžky srnců v produktivním věku převážně druhé, ale také třetí věkové třídy (souzeno dle vizuálního tvaru pečeti). Na zveřejněných detailních fotografiích sloužících jako doprovodná součást tohoto příspěvku jsou zachyceny podélné a příčné výbrusy paroží s vysokou a naopak nejnižší gramovou hmotností. Specifická hmotnost, tedy váha 1 cm3 parožní hmoty dle mého zjištění závisí především na vnitřním poměru porézní houbovité dřeně, celistvé povrchové vrstvy a celkové kompaktnosti srnčích parůžků. U čerstvě vyvařené trofeje pak ovšem záleží také na tom, jak je vyschlá. Tento výpočet hmotnosti čerstvého a posléze vyschlého paroží jsem provedl u asi čtyřletého srnce sraženého motorovým vozidlem koncem dubna s již vytlučeným parožím. Gramová hmotnost čerstvé parožní hmoty tohoto srnce byla dle přesného výpočtu 2,16 gramů na 1 cm3 a po vysušení 2,03 gramů. Toto paroží bylo kompaktní s absencí vnitřní parožní dřeně a dobře zmineralizované (viz foto). Tuto skutečnost prokázal následný podélný výbrus po vysušení tohoto paroží. Nejvyšší ztráta na hmotnosti byla v prvním týdnu a další dny byly gramové ztráty zcela minimální. Toto paroží v poměru s jeho objemem ztratilo pouhých 6 % z celkové jeho hmotnosti. Tímto zjištěním lze vyvodit závěr, že kompaktní (těžké) parůžky s absencí vnitřní parožní dřeně ztrácejí na hmotnosti podstatně méně než paroží porézního charakteru a špatně zmineralizované, v němž se drží podstatně více vlhkosti (H2 O). Z mého měření a doložené doprovodné fotodokumentace vyplývá, že v minulosti naměřené hodnoty 1 cm3 parožní hmoty se po dobu evoluce snížily z průměrné hodnoty 1,95 gramů na současných 1,73 gramů. Paroží je součastí a především dokonalým indikátorem změn globálního znečištění životního prostředí, ve kterém parohatá zvěř pospolitě žije.
Závěrem bych chtěl touto cestou poděkovat ing. Vladimíru Přibylovi, Pavlu Staňkovi a Petru Chloupkovi za zapůjčení srnčích shozů k provedení těchto výpočtů.
Taktéž děkuji nájemci a hospodáři honitby Sudice u Boskovic ing. Přibylovi za poskytnutí trofejí zhaslé sražené či intoxikované zvěře k provedení její trofejové elaborace a následného získání doprovodné fotodokumentace.
Velice bych si přál, aby tyto mnou zjištěné hodnoty byly brány jako současná statistická skutečnost, protože k získání těchto informací jsem věnoval spoustu času, potřebné zručnosti a hlavně chuti k této práci. Věřím, že do budoucna budou tyto trofejové analýzy brány jako nezbytná součást informací pro další generace.
Myslivosti zdar!
Pavel Scherer
Sudice 169
680 01 Boskovice
tel.: 724 218 513
