MYSLIVOST A VEŘEJNOST
V poslední době se veřejnost k myslivosti moc kladně nestaví. Není divu. Člověk, který s myslivostí nepřijde do kontaktu má na myslivce a myslivost většinou zkreslený názor. Denní tisk a televize ho informuje, že tu a tam se myslivci postřelili na honě, nebo že myslivec střelil chráněné zvíře, či dokonce vystřelil po koni. Případně že řeší nějaký spor s ekology a ochránci zvířat, nebo majiteli pozemků. Kolikrát už byl v televizi rozebírán vztah myslivce kontra majitel psa. Velmi vděčné téma je také myslivci a alkohol. Každá taková kauza zvedá sledovanost a prodejnost novin.
Vzpomeňme si, kdy naposled nás televize či noviny informovaly o tom, že myslivost není jen střílení? Asi stěží se dočkáme reportáže, že myslivci někde sadili stromky, vyháněli zvěř pomocí psů při senoseči, nebo uklízeli přírodu. Jedna z mála výjimek byl velmi zdařilý myslivecký pořad České televize "To mě baví". BOHUŽEL se vysílal jen velmi krátce a v roce 2005 v programu České televize chybí. Nerozumím programovým pracovníkům ČT. Tento pořad měl přes velmi nevhodnou vysílací dobu slušnou sledovanost. Veřejnost ze z něj mohla nezkresleně o myslivosti něco dozvědět, teď už má možnost se v tomto čase dívat na telenovely, které bohužel o myslivosti nejsou.
Nezasvěcený člověk musí mít notně dojem, že myslivci se v hospodě posílí alkoholem,vezmou zbraň a vyrazí do revíru střílejíc po všem co se pohne. A je to jen na nás, myslivcích, aby veřejnost neměla tento názor. Je to boj s větrnými mlýny, ale každá snaha se cení.
Velmi dobře působí, když myslivci přijdou za dětmi do školy. Stačí, když s nimi promluví o přírodě, zvěři, vysvětlí nač myslivci a myslivost v přírodě jsou. Zastávám názor, že budoucnost je v dětech. Pokud se to dobře povede, každé dítko si může z takového sezení něco užitečného odnést. Přitom věcí, které se dají společně s dětmi ve škole provést je mnoho. Od ukázky loveckých psů, loveckých signálů, až po společný výlet do přírody. Myslím si, že když se děti takto seznámí s myslivostí neměly by na ni mít negativní názor.
V honitbě Honebního společenstva Staříč je spolupráce s místní školou na dobré úrovni. Před Vánoci děti chodí zdobit stromečky pro zvěř, přispějí také zvěři do krmelců a zásypů. Děti vědí, že v jejich obci myslivci působí. Do budoucna bych chtěl každý rok připravit pro děti malou besedu o myslivosti a myslivecké kynologii.
Snažíme se také působit na širokou veřejnost. V centru obce a při některých cestách v honitbě máme umístěny myslivecké vývěsky viz foto. Návštěvník v nich najde informace o revíru a také malý návod jak se v přírodě chovat. Žijeme v moderní době, kdy stále více lidí je ve styku s internetem. Rozhodli jsem se proto spustit internetové stránky honitby.
Jak jsem již napsal, vše máme v rukou my, myslivci. Kdyby každý myslivec udělal něco málo pro změnu názoru veřejnosti na myslivost, dostaneme se tam, kde jsou dnes například v Rakousku. Tam je čest být myslivcem. Myslivost je zde širokou veřejností přijímána, myslivec je člověk vážený.
Luboš HAJNÝ (2004)
