Lednový fenomén aneb příčina vedoucí k tvorbě atypických parůžků
Zveřejněním celé série mých příspěvků v tomto odborném mysliveckém periodiku s doloženou bohatou a ucelenou fotodokumentací jsem nabyl přesvědčení, že toto stále aktuální téma o srnčí zvěři čtenáře velice zajímá. O tom svědčí spousty kladných e-mailů od řadových myslivců, ale i erudovaných odborníků v této oblasti, které byly odeslány na moji internetovou adresu. Tato skutečnost je pro mě velice potěšující a stále více mě evokuje k myšlence připravit do budoucna monografii s veškerými poznatky a skutečnostmi a se spousty doprovodných a ucelených fotozáznamů. Mezi mysliveckou veřejností se vedou stále četné diskuze o příčinách tvorby atypických parůžků u srnců v návaznosti na jeho vyjádřenou chovnou hodnotu (článek „Rovný, nerovný, chovný nebo průběrný?“). Jednu z možných příčin tvorby abnormálních parůžků mohu popsat u jednoho z mých chovaných srnců. Protože se jedná pouze o poznatek spojený s chovem srnčí zvěře v zajetí pevně věřím, že si rozumní a problematiku chápající myslivci vyberou pro sebe pouze to podstatné!!
O tom, že srnčí říje probíhá v letních měsících července a srpna, se vyučuje v předmětech přírodopisu či biologie už na základních školách. Již málokdo z laické veřejnosti však ví, že na základě dlouholetých výzkumů byla nezvratně zjištěna a anatomicky dokázána zvláštnost v biologii březivosti srn. Srny, které jsou v této letní říji úspěšně oplodněny, rychle zastavují započatý vývin svého vajíčka a zárodek leží volně v děloze až do konce podzimu (prosince). Zárodek se po tuto dobu už nezvětšuje a bývá ve velikosti asi malého zrnka hrachu. Této přestávce ve vývinu zárodku se říká utajená březivost neboli latenční pauza. Kolem prosince pokračuje již intenzivní vývoj plodu, který má inkubační dobu přibližně 5 měsíců, což vychází na měsíc květen, kdy většina srn klade svoje srnčata. Z toho tedy vyplývá, že zbývající 4,5 měsíce je utajená březivost. Srny, které nebyly z jakékoliv příčiny v letní říji pokládány a úspěšně oplodněny ( slabě vyvinuté loňské srnky, které pro svůj špatný tělesný vývin neříjely nebo starší churavé srny) jsou v průběhu prosince náhradně říjné a mohou být úspěšně pokládány. Srnám, které jsou v této náhradní říji oplodněny, se začne plod vyvíjet bezprostředně po kopulaci, již bez předchozí latenční pauzy a jejich srnčata jsou kladena ve stejné době jako srnám pokládáným v letní říji. Této náhradní podzimní říje se většinou zúčastňují mladí srnci, většinou ročci nebo dvouletí, kteří ještě neshodili svoje parůžky, a i když mají varlata ve stádiu klidu, mají však doposud zásobu zralých semenných buněk schopných oplození. Dokonce je ověřeno, že srnec dokáže úspěšně oplodnit srnu i těsně po shození paroží z důvodu stále živých spermií uložených v nadvarlatech. Případ, kdy můj letos sedmiletý srnec chovaný v zajetí jménem Joklík, tehdy dvouletý, úspěšně pokládal a oplodnil srnu 15. prosince, mohu jen potvrdit. Srna tenkrát kladla dvě srnčata obého pohlaví 17. 5., což vychází přesně na pětiměsíční inkubační dobu vývoje plodu.
Tyto zveřejněné fenomenální záběry se však v žádném případě neslučují s fyziologií běžné reprodukce. Na snímcích je můj čtyřletý srnec Honza, který má paroží v pokročilém růstu a pokládá říjné osmiměsíční srnče! A to v době 28. 1. 2007 ! Pravdou je, že toho roku teplé podzimní a zimní počasí si pohrávalo s hormony více obyvatel naší fauny. Také není vyloučené, že podmínky v zajetí, kdy zvíře nemusí čelit povětrnostním podmínkám, potravní nouzi a dalším faktorům mohou být pro činnost žláz různěji ovlivňovány než je tomu u zvěře volně žijící. Tyto záběry však pokládám za unikátní, a proto tedy omluvte zhoršenou kvalitu fotografií. Dle výkladu fundovaných odborníků v této oblasti je v zásadě nemožné, aby srnec, který má parůžky v jakékoliv fázi růstu, úspěšně oplodnil srnu, a to z důvodu jeho neplodnosti.
V tomto případě se však skutečně jednalo o falešnou (improvizovanou) ovulaci o čemž svědčila skutečnost, že srna zůstala jalová. Zde se však nabízí otázka zda atypické parůžky tomuto srnci způsobilo předčasné zvýšení hladiny testosteronu, které iniciovalo u srnce reprodukční proces. Je možné, že tato skutečnost předčasně ukončila další vývoj parůžků a ty se již nestačily dotvořit do typického tvaru? Proč srnec, který nasazuje každoročně typické parůžky šesteráka najednou vyprodukuje abnormální parůžky? Myslím, že těchto podobných záhadných příčin tvorby atypických parůžků, u kterých je vliv mechanického poškození vyloučen, bude i ve volné přírodě podstatně více a jejich vysvětlení zůstane vždy velkým otazníkem.
Srnec Honza svou ozdobu shodil 28. 11. 2007. Fenomenální jsou jeho abnormálně vyvinuté pučnice, které oproti loňskému roku (36, 32 mm) opět zesílily na neuvěřitelných 40, 38 mm (viz foto). Objem jeho parůžků je 248 cm3 a nezanedbatelná je i hmotnost jeho shozů, která činila krátce po shození 455 g. Shozy po vysušení ztratily pouhých 26 g, což představuje ztrátu 5,7 % z celkové hmotnosti. 14 dní po shození se jejich hmotnost ustálila a u parůžků jsem již dále nezaznamenal žádnou gramovou ztrátu. Jak jsem již zdokumentoval v příspěvku „Specifická hmotnost parožní hmoty srnců“, těžké „kamenné“ kompaktní parůžky bez vnitřní porézní dřeně ztrácejí na hmotnosti podstatně méně než parůžky nedokonale mineralizované a porézního charakteru. Neredukovaná hmotnost vyschlé trofeje s lebkou činí 639 g. Tato hmotnost je však neadekvátní a snižuje bodovou hodnotu trofeje, z důvodu přilepení shozů na jinou lebku, která zdaleka neodpovídá skutečným kraniometrickým a hmotnostním parametrům lebky srnce Honzy, obzvláště v průměrech jeho pučnic. Sečtením bodů za hmotnost, objem, délku lodyh a přičtením všech vzhledových bodů a odečtením srážkových bodů vychází bodová hodnota trofeje na 148,55 b CIC, což je přibližně o 18 b více než jeho loňská trofej. Jsem velice zvědav, zda budou parůžky tohoto srnce také v tomto roce zesilovat a zvláště který rok bude jeho kulminačním parožním vrcholem.
Myslivosti zdar!
Pavel Scherer
Sudice 169
68001 Boskovice
tel. 724 218 513
p.scherer@atlas.cz
